Rady, modlitby a meditace

• Clovece, prisel jsi na svet, abys svitil do lidskych pribytku a ozaroval trapeni tohoto sveta. Konej tak.

• Neobavej se toho, co ma prijit, neplac pro to, co pominulo. Spis se starej, abys neztratil sam sebe a plac, kdyz se cele dny trmacis, aniz by ve tvem srdci prebyvalo nebe.

• Veden laskou, nezabloudis.

• Necin druhym to, co sam nechces, aby jini cinili tobe.

• Ucin se hodnym toho, oc prosis, a stanes se hodnym toho, co obdrzis.

• Prej a bude ti prano, dej a bude ti dano.

• Kdo po tobe kamenem, ty po nem chlebem.

• Mas-li dve kosile, dej jednu tomu, kdo nema zadnou.

• Sver minulost Bozimu milosrdenstvi, pritomnost Bozi lasce a budoucnost Bozi prozretelnosti.

• Nebud nespokojeny z toho co nemas, ale raduj se z toho, co jsi vytvoril a bylo Ti dano.

• Nejprve odpust sam sobe, potom vsem ostatnim, a v miru prijimej vse, co prichazi.

• Dva kamaradi se vydali pres poust. Predtim se ale pohadali a jeden z nich dostal facku od toho druheho. Dotycny, aniz by cokoli rekl, se sehl a napsal prstem do pisku: "Dnes mi muj nejlepsi pritel dal facku."
  Putovali dal. Dosli ke krasne oaze s jezirkem a rozhodli se, ze se vykoupou. Ten co dostal facku se zacal topit, ale ten druhy ho zachranil a vytahl z vody. Kdyz se probral, vytesal do kamene: "Dnes mi muj nejlepsi pritel zachranil zivot."
  Kamarad se jej optal: "Kdyz jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do pisku a tentokrat jsi to vytesal do kamene. Proc?"
  On odpovedel: "Vis, kdyz mi nekdo ublizi, pisi to jen do pisku, aby vitr tyto radky odfoukl na znak odpusteni. Ale kdyz mi nekdo pomuze, vytesam to do kamene, aby to tam zustalo na veky."
  
  Nauc se svuj zal a krivdy psat jen do pisku a sve stesti vyryt do kamene!
  
  Rika se, ze staci jen jedna minuta na to, abychom si nekoho zapamatovali, jen jedna hodina, abychom si jej oblibili a mnohokrat nestaci ani cely zivot, abychom na nej zapomneli.

• Snadneji projde velbloud uchem jehly, nez-li se bohac dostane do Boziho kralovstvi.

• Myslis, ze muzes vzit do ruky veskerenstvo a zdokonalit je? Neverim, ze se to da udelat. Veskerenstvo je svate. Nemuzes je udelat dokonalejsim. Chces-li je zmenit, znicis je. Chces-li je zadrzet, vyklouzne ti. A tak jsou veci nekdy napred, nekdy pozadu. Nekdy je dychani tezke, nekdy dychas bez namahy, nekdy je tu sila a nekdy slabost. Nekdy je clovek nesen vzhuru, nekdy tlacen dolu. Proto se moudry vyhyba prehaneni, neumerenosti a sebeuspokojeni.

• Dobro se neda vynucovat. Spravnou cestou je nabizet moznosti - to znamena byt tolerantni a respektovat vyber ostatnich, protoze jeden druheho potrebujeme. V jednote je sila. Samotny subjekt ma mensi moznosti nez spolecenstvi. Aby mohlo spolecenstvi efektivne fungovat, musi byt jednotlive subjekty mezi sebou v souladu (prekazet si co nejmene). Toho lze dosahnout vhodnou kombinaci svobody a tolerance-respektu.

• Mame se snazit pochopit, co se pochopit da. To, co pochopit nemuzeme, nemame zesmesnovat, mame to mit v ucte.

• Desatero sv. Frantiska z Asissi
  
  01. Bud clovekem uprostred tvoru, bratrem mezi bratry.
  02. Jednej se vsim stvorenym bytim s laskou a uctou.
  03. Tobe byla sverena zeme jako zahrada: Pecuj o ni s moudrosti.
  04. Starej se o cloveka, zvire, bylinu, vodu a vzduch, aby zeme nezustala zcela bez nich.
  05. Uzivej veci s mirou, protoze marnotratnost nema budoucnost.
  06. Je ti dano poslani odhalit mysterium pokrmu: Aby se zivot naplnil zivotem.
  07. Pretrhni uzel nasili, abys porozumel, jake jsou zakony existence.
  08. Pamatuj, ze svet neni jen odrazem tve predstavy, ale nosi v sobe vyobrazeni Nejvyssiho Boha.
  09. Kdyz porazis strom, nechej jeden vyhonek, aby zivot pokracoval.
  10. Naslapuj na kameny s uctou, nebot kazda vec ma svou hodnotu.

• Doprej mi chut k jidlu, Pane, a take neco co bych jed.
  Dej mi zdrave telo, Pane, a nauc mne s nim zachazet.
  Dej mi zdravy rozum, Pane, at vidim dobro kolem nas,
  at se hrichem nevydesim, a napravit jej umim vcas.
  Dej mi mladou dusi, Pane, at nenarika, nerepta,
  dej, at neberu moc vazne sve posetile, male "ja".
  Dej mi prosim humor, Pane, a milost, abych chapal vtip,
  at mam radost ze zivota a umim druhe potesit.

• Pane, dej mi jasnou mysl, abych se dokazal smirit s tim, co zmenit nemohu, abych mel odvahu zmenit to, co zmenit mohu a abych to dvoji vzdycky rozeznal.

• Svaty Vaclave, vola te tvuj lid, dej sve zemi pozehnani, dej sve zemi klid.

• Muz, ktery ukoncil sve pozemske byti, predstoupil pred Boha. A Buh se zamyslel nad jeho zivotem a poukazoval na to, co vsechno se v nem ten clovek naucil, co vsechno prozil, jak se choval k ostatnim lidem a jakymi myslenkami se zaobiral. Buh jej vsak nesoudil, ale naopak clovek soudil sam sebe, nebot az nyni se plne uvedomil dusledky svych cinu.
  Po te Buh rekl: "Chces se jeste na neco zeptat, muj synu?"
  "Ano, - odpovedel muz a pokracoval: - Kdyz jsem tak pri svem zamysleni zpetne sledoval svuj zivot, vsiml jsem si, ze za stastnych casu jsem zanechaval dvoji stopu, a vedel jsem, ze kracis vedle me. Kdyz vsak nastaly tezke chvile, zustavala za mnou stopa jedina. Proc jsi me, Otce, v nejhorsich casech opustil?"
  A Buh mu s laskavym usmevem odpovedel: "To si spatne vykladas, muj synu. Je pravda, ze za stastnych casu jsem kracel vedle tebe a ukazoval ti cestu. Kdyz vsak nastaly tezke chvile, nesl jsem te v naruci.

• Povinnost bez lasky cini cloveka mrzutym.
  Zodpovednost bez lasky cini cloveka bezohlednym.
  Spravedlnost bez lasky cini cloveka prilis tvrdym.
  Pravda bez lasky cini cloveka hodne kritickym.
  Moudrost bez lasky cini cloveka doslova prohnanym.
  Privetivost bez lasky cini cloveka pokryteckym.
  Poradkumilovnost bez lasky cini cloveka malichernym.
  Dustojnost bez lasky cini cloveka domyslivym.
  Majetek bez lasky cini cloveka lakomym.
  A vira bez lasky cini cloveka predevsim fanatickym.

• Jeden cinsky cisar, asi prede tremi tisici lety sezval vsechny cinske mudrce a filosofy a polozil jim otazku:
  "Mohli byste vymyslet vetu, kterou by se dalo odpovedet na vsechny zivotni situace, vetu, ktera by sedela na vsechny veci, s kterymi se clovek v zivote setka?"
  Po roce se opet vsichni mudrci a filosofove sesli u cisare. "Nuze, jaka je vase odpoved?" zeptal se cisar.
  Vystoupil mluvci - nejmoudrejsi z nich - a rekl: " Zde je odpovedet na vasi otazku, nejjasnejsi cisari. Tato veta zni: A TOHLE TAKY POMINE."

• Je tak prijemne zkoumat zaroven prirodu a sebe sama, necinit nasili ani ji, ani vlastnimu duchu, nybrz oboji v jemnem vzajemnem pusobeni uvest v soulad.

• Miliony hvezd rozmistil jeden Buh na nebesich. Miliony z nas pozvedaji oci k jednomu Bohu. Miliony deti volaji jednoho Boha mnoha ruznymi jmeny. Jeden Buh vsak miluje kazdeho z nas stejnou laskou.

• Nejvetsi moudrost se projevi v jednoduchem a prirozenem usporadani veci, a clovek je nepozna prave proto, ze vsechno je tak jednoduche a prirozene.

• At jsou stastne vsechny bytosti sveta!