Rady, modlitby a meditace

• Člověče, přišel jsi na svět, abys svítil do lidských příbytků a ozařoval trápení tohoto světa. Konej tak.

• Neobávej se toho, co má přijít, neplač pro to, co pominulo. Spíš se starej, abys neztratil sám sebe a plač, když se celé dny trmácíš, aniž by ve tvém srdci přebývalo nebe.

• Veden láskou, nezabloudíš.

• Nečiň druhým to, co sám nechceš, aby jiní činili tobě.

• Učiň se hodným toho, oč prosíš, a staneš se hodným toho, co obdržíš.

• Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.

• Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.

• Máš-li dvě košile, dej jednu tomu, kdo nemá žádnou.

• Svěř minulost Božímu milosrdenství, přítomnost Boží lásce a budoucnost Boží prozřetelnosti.

• Nebuď nespokojený z toho co nemáš, ale raduj se z toho, co jsi vytvořil a bylo Ti dáno.

• Nejprve odpusť sám sobě, potom všem ostatním, a v míru přijímej vše, co přichází.

• Dva kamarádi se vydali přes poušť. Předtím se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého. Dotyčný, aniž by cokoli řekl, se sehl a napsal prstem do písku: "Dnes mi můj nejlepší přítel dal facku."
  Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se, že se vykoupou. Ten co dostal facku se začal topit, ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody. Když se probral, vytesal do kamene: "Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život."
  Kamarád se jej optal: "Když jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proč?"
  On odpověděl: "Víš, když mi někdo ublíží, píši to jen do písku, aby vítr tyto řádky odfoukl na znak odpuštění. Ale když mi někdo pomůže, vytesám to do kamene, aby to tam zůstalo na věky."
  
  Nauč se svůj žal a křivdy psát jen do písku a své štěstí vyrýt do kamene!
  
  Říká se, že stačí jen jedna minuta na to, abychom si někoho zapamatovali, jen jedna hodina, abychom si jej oblíbili a mnohokrát nestačí ani celý život, abychom na něj zapomněli.

• Snadněji projde velbloud uchem jehly, než-li se boháč dostane do Božího království.

• Myslíš, že můžeš vzít do ruky veškerenstvo a zdokonalit je? Nevěřím, že se to dá udělat. Veškerenstvo je svaté. Nemůžeš je udělat dokonalejším. Chceš-li je změnit, zničíš je. Chceš-li je zadržet, vyklouzne ti. A tak jsou věci někdy napřed, někdy pozadu. Někdy je dýchání těžké, někdy dýcháš bez námahy, někdy je tu síla a někdy slabost. Někdy je člověk nesen vzhůru, někdy tlačen dolů. Proto se moudrý vyhýbá přehánění, neuměřenosti a sebeuspokojení.

• Dobro se nedá vynucovat. Spravnou cestou je nabízet možnosti - to znamená být tolerantní a respektovat výběr ostatních, protože jeden druhého potřebujeme. V jednotě je síla. Samotný subjekt má menší možnosti než společenství. Aby mohlo společenství efektivně fungovat, musí být jednotlivé subjekty mezi sebou v souladu (překážet si co nejméně). Toho lze dosáhnout vhodnou kombinací svobody a tolerance-respektu.

• Máme se snažit pochopit, co se pochopit dá. To, co pochopit nemůžeme, nemáme zesměšňovat, máme to mít v úctě.

• Desatero sv. Františka z Asissi
  
  01. Buď člověkem uprostřed tvorů, bratrem mezi bratry.
  02. Jednej se vším stvořeným bytím s láskou a úctou.
  03. Tobě byla svěřena země jako zahrada: Pečuj o ni s moudrostí.
  04. Starej se o člověka, zvíře, bylinu, vodu a vzduch, aby země nezůstala zcela bez nich.
  05. Užívej věci s mírou, protože marnotratnost nemá budoucnost.
  06. Je ti dáno poslání odhalit mystérium pokrmu: Aby se život naplnil životem.
  07. Přetrhni uzel násilí, abys porozuměl, jaké jsou zákony existence.
  08. Pamatuj, že svět není jen odrazem tvé představy, ale nosí v sobě vyobrazení Nejvyššího Boha.
  09. Když porážíš strom, nechej jeden výhonek, aby život pokračoval.
  10. Našlapuj na kameny s úctou, neboť každá věc má svou hodnotu.

• Dopřej mi chuť k jídlu, Pane, a také něco co bych jed.
  Dej mi zdravé tělo, Pane, a nauč mne s ním zacházet.
  Dej mi zdravý rozum, Pane, ať vidím dobro kolem nás,
  ať se hříchem nevyděsím, a napravit jej umím včas.
  Dej mi mladou duši, Pane, ať nenaříká, nereptá,
  dej, ať neberu moc vážně své pošetilé, malé "já".
  Dej mi prosím humor, Pane, a milost, abych chápal vtip,
  ať mám radost ze života a umím druhé potěšit.

• Pane, dej mi jasnou mysl, abych se dokázal smířit s tím, co změnit nemohu, abych měl odvahu změnit to, co změnit mohu a abych to dvojí vždycky rozeznal.

• Svatý Václave, volá tě tvůj lid, dej své zemi požehnání, dej své zemi klid.

• Muž, který ukončil své pozemské bytí, předstoupil před Boha. A Bůh se zamýšlel nad jeho životem a poukazoval na to, co všechno se v něm ten člověk naučil, co všechno prožil, jak se choval k ostatním lidem a jakými myšlenkami se zaobíral. Bůh jej však nesoudil, ale naopak člověk soudil sám sebe, neboť až nyní se plně uvědomil důsledky svých činů.
  Po té Bůh řekl: "Chceš se ještě na něco zeptat, můj synu?"
  "Ano, - odpověděl muž a pokračoval: - Když jsem tak při svém zamyšlení zpětně sledoval svůj život, všiml jsem si, že za šťastných časů jsem zanechával dvojí stopu, a věděl jsem, že kráčíš vedle mě. Když však nastaly těžké chvíle, zůstávala za mnou stopa jediná. Proč jsi mě, Otče, v nejhorších časech opustil?"
  A Bůh mu s laskavým úsměvem odpověděl: "To si špatně vykládáš, můj synu. Je pravda, že za šťastných časů jsem kráčel vedle tebe a ukazoval ti cestu. Když však nastaly těžké chvíle, nesl jsem tě v náruči.

• Povinnost bez lásky činí člověka mrzutým.
  Zodpovědnost bez lásky činí člověka bezohledným.
  Spravedlnost bez lásky činí člověka příliš tvrdým.
  Pravda bez lásky činí člověka hodně kritickým.
  Moudrost bez lásky činí člověka doslova prohnaným.
  Přívětivost bez lásky činí člověka pokryteckým.
  Pořádkumilovnost bez lásky činí člověka malicherným.
  Důstojnost bez lásky činí člověka domýšlivým.
  Majetek bez lásky činí člověka lakomým.
  A víra bez lásky činí člověka především fanatickým.

• Jeden čínský císař, asi přede třemi tisíci lety sezval všechny čínské mudrce a filosofy a položil jim otázku:
  "Mohli byste vymyslet větu, kterou by se dalo odpovědět na všechny životní situace, větu, která by seděla na všechny věci, s kterými se člověk v životě setká?"
  Po roce se opět všichni mudrci a filosofové sešli u císaře. "Nuže, jaká je vaše odpověď?" zeptal se císař.
  Vystoupil mluvčí - nejmoudřejší z nich - a řekl: " Zde je odpovědět na vaši otázku, nejjasnější císaři. Tato věta zní: A TOHLE TAKY POMINE."

• Je tak příjemné zkoumat zároveň přírodu a sebe sama, nečinit násilí ani jí, ani vlastnímu duchu, nýbrž obojí v jemném vzájemném působení uvést v soulad.

• Miliony hvězd rozmístil jeden Bůh na nebesích. Miliony z nás pozvedají oči k jednomu Bohu. Miliony dětí volají jednoho Boha mnoha různými jmény. Jeden Bůh však miluje každého z nás stejnou láskou.

• Největší moudrost se projeví v jednoduchém a přirozeném uspořádání věcí, a člověk je nepozná právě proto, že všechno je tak jednoduché a přirozené.

• Ať jsou šťastné všechny bytosti světa!