Lidé a společnost II.

• Ten, kdo popírá Boha, se podobá člověku, který popírá slunce. Není mu to však nic platné, ono stejně září.

• Závistníkům se nejlépe pomstíš, budeš-li den ode dne lepší.

• Není-li sám někdo přímý, jak by mohl rovnat jiné?

• Některé lidi musíme užívat jen ve velmi malých dávkách.

• Někteří způsobují radost kdykoliv přijdou, jiní kdykoliv odejdou.

• Ti nejskvělejší lidé jsou ti nejskromnější. To jenom hlupáci potřebují o sobě mluvit, aby sami ve svých očích vyrostli.

• Tomu kdo mnoho žádá, mnoho schází.

• Musíme být velmi smělí, abychom se odvážili být sebou samými.

• Pokud se na světě objeví skutečně velký člověk, poznáme ho podle toho, že se proti němu spolčí všichni hlupáci.

• Lži, které člověk navypráví sám o sobě, sotva se mohou měřit s neslýchanými výmysly, které v zápětí o něm roztrousí jiní.

• Myšlení je nejtěžší práce, jaká existuje. To je pravděpodobně důvod, proč tak málo lidí myslí.

• Falešná skromnost spočívá v tom, že se zařadíme mezi ostatní, aby jsme ještě lépe upozornili, jak je převyšujeme.

• Většinou se stáváme středem pozornosti společnosti, až když odejdeme.

• Někteří lidé, zvláště patřící k privilegovanějším třídám společenským, podobají se zcela oněm druhům hmyzu, které jiným zvířatům vředy působí, aby vlastní jich mláďata živa býti mohla.

• Ti, kdo zavrhují vnější řád věcí, jsou stejně bláhoví jako ti, kdo zavrhují věčný řád Boží.

• Blud nepřestává být bludem, i když ho sdílí většina.

• Jestliže se nasadí lidské různorodosti systémový chomout, dopadne to špatně pro systém i pro lidi.

• Historie nás učí, že lidé a národy se chovají moudře teprve tehdy, když vyčerpali všechny ostatní možnosti.

• Demokracie pravá spočívá na mravnosti.

• Veřejnost, která neví nic o svých jednotlivcích, není veřejností.

• Dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.

• Nezrazujme to dobré, co v nás je, zbabělým podléháním tomu, co je špatné ve společnosti.